Bájivá lhavost/Pseudologia phantastica
2018
Erinnerung, Andenken, Gedächtnis jsou tři německé výrazy pro vzpomínku, památku, paměť. V němčině možná ještě více než v češtině je zvýrazněna časovost jednotlivých výrazů. Paměť (Gedächtnis) vnímáme jako celkový soubor vzpomínek, dlouhodobých i krátkodobých. Vzpomínka (Erinnerung) se vztahuje k určitému, ohraničenému časovému úseku a může také znamenat památku na něco/někoho. Památka (Andenken) se již více přibližuje k výrazu suvenýr, vzpomínka v podobě nějakého konkrétního objektu.
Práce s časovými rovinami je v tvorbě Miroslava Haška vždy přítomná. Revize minulosti skrze současné probíhá jednak v obsahové rovině, jednak například konfrontací klasických, historických technologií s těmi nejaktuálnějšími. Vystavené objekty tak jemně odkazují k ulpívání a uplývání naší paměti – osobní, historické, obecně společenské. Zvolení německého jazyka a fontu písma (Jane Austen) odkazuje k historickým vrstvám autorovy (a naší) kultury. Objekt je realizován prostřednictvím moderní technologie (3D tisk), následně uložen do lázně minerálního vřídla, kde je jeho povrch pokamenován. Tento proces se využívá k výrobě suvenýrů v Karlových Varech a jeho estetická hodnota pramení z barevnosti usazenin vřídelních solí a nerostů na povrchu předmětu. Zde se stává zásadním povrchem, na němž se uskutečňují autorovy záměry – skrze minulé vrstvy fixovat přítomnost a pohrávat si s jejími významy.
Mgr. Eva Mráziková, Ph.D.
KDTU FUD UJEP
(foto: Jiří Dvořák, Lucie Hyšková)